clef-migrants-europe-cadenassee-frontiere-asile-immigration-europe-frontex-c-Bruno-Arbesu-Picturetank-2

Rok po uzavření balkánské trasy zůstávají desetitisíce lidí zaseknutí v uprchlických táborech

Smlouva EU-Turecko podepsaná před více jako rokem, která měla „nabídnout migrantům alternativu k riskování životů“, způsobila uvíznutí desítek tisíců lidí v kritických podmínkách v Řecku a Srbsku. Po podpisu smlouvy jsou nově příchozí uprchlíci do Řecka umisťováni do tzv. hotspotů, stávajíci byli rozmístěni do táborů na pevnině. Hotspoty jsou podobny vězení, setrvávání v nich je pro uprchlíky ponižující zkušeností (situaci v nich popisuje tento článek). Osoby, kterým se podaří dostat se z Řecka dále na Balkán, se ocitnou v jakémsi limbu, neboť kvůli nově vzniklým bariérám nemohou pokračovat v cestě za mezinárodní ochranou.

Dobrým popisem situace je příběh uveřejněný zpravodajským kanálem Deutche Welle. Mohammed, 24 letý student technického oboru ze Sýrie, se dostal se svým bratrem do Řecka před podepsáním smlouvy EU-Turecko, oba se pokusili dostat do Makedonie. To se ale podařilo pouze Mohammedovu bratrovi. Mohammed musel překročit hranici ilegálně za pomoci GPS na mobilním telefonu, aby se mohl s bratrem znovu setkat. Po měsících čekání v uprchlickém táboře se rozhodli vrátit se do Řecka a zažádat o přesídlení.

38275613_7

Mechanismus přesídlování v rámci EU byl schválen členskými státy v červenci 2015 a jeho význam byl zdůrazněn i ve smlouvě EU-Turecko. Jenže právě tento mechanismus je z velké části nefunkční, v případě Řecka bylo přislíbeno 63 302 přesídlení, realizování jich bylo pouze 9 610 (15 %).

Situace uvízlých uprchlíků (62 434 v Řecku a 8 300 na balkánské trase, viz infografika) se zhoršila především v zimě. Nezateplené stany v řeckých hotspotech ohrožovaly své obyvatele na životech, příděly jídla byly nedostatečné. Utečenecké tábory v Srbsku jsou přeplněné, jejich kapacita je překročena, tisícovka lidí bydlí ve squattech a na jiných neoficiálních místech.

Tyto podmínky mají přímé důsledky na duševní zdraví uprchlíků. Podle zprávy Lékařů bez hranic se u nich čím dál častěji vyskytují příznaky deprese a posttraumatické stresové poruchy. Lidé, kteří si ze svých zemí původu přinášejí četná traumata, jsou tak vystaveni dalším útrapám, bez možnosti léčby. Množí se tak případy pokusů o sebevraždu a sebepoškozování.

Lékaři bez hranic vyzývají EU a členské státy, aby změnily svůj přístup k migraci („s lidmi je zacházeno jako s komoditami“) a ukončili zbytečné utrpení uprchlíků uvízlých na Balkáně. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v březnu zveřejnil mapu hraničních bariér v Evropě s popiskem: „I když mají členské státy EU právo rozhodovat o tom, kdo vstoupí na jejich území, jejich povinností podle mezinárodního (…) práva je také zajistit osobám šanci požádat o azyl a neodvracet se od nich bez individuálního posouzení jejich nároků určenými orgány. Na mnoha místech ploty a bariéry mohou mít za následek znemožnění přístupu k ochraně pro lidi utíkající před konflikty a porušováním lidských práv.“

C8gyfbLXgAADk5F

Odpovědět

Již 1122 lidí s námi souhlasí