Vašáryová screenshot portrét

Jak byste poznali, že se tu uprchlíci integrovali?

Ptá se: Magda Vašáryová, herečka, diplomatka a politička

Co je potřeba udělat proto, aby se někdo stal Čechem? Pít pivo, dívat se na fotbal, mluvit česky – ale někdy si tady můžete připadat jako cizinec, i když tohle všechno umíte. Jak tedy poznáme, že se někdo integroval?

Integraci uprchlíků (tedy žadatelů o azyl) i integraci migrantů, kteří přicházejí za prací nebo za rodinou, upravuje zákon. Každá evropská země má do velké míry vlastní legislativu – a například ta česká je jednou z nejpřísnějších v celé EU. Podmínky integrace se ale poslední dobou zpřísňují v celé Evropě, nové a poměrně tvrdé zákony schválilo v loňském roce například Německo i Rakousko. Klade se v nich důraz hlavně na zaměstnání, osvojení si kulturních dovedností a učení se jazyka.

V České republice vstupují všichni uprchlíci, kterým je zde udělen azyl, do tzv. Státního integračního programu (SIP). I když se o tom zas tak často nemluví, český integrační program je poměrně dobře propracovaný a funkční – prošel významnou zatěžkávací zkouškou už v 90.letech během války v bývalé Jugoslávii a od té doby se několikrát adaptoval na nové podmínky. Azylanti díky němu mají nárok na pomoc s bydlením, ale také například na bezplatné kurzy češtiny, které musí absolvovat. Na jednotlivých částech Státního integračního programu spolupracuje stát i s neziskovými organizacemi – které například právě zajišťují výuku češtiny nebo sociální poradenství pro azylanty a stát jejich činnost dotuje.

Co se ale týče samotného uznání migranta jako “integrovaného”, v tom zůstává česká legislativa přísná – o české občanství je možné zažádat až po minimálně dvou letech přechodného a dalších pěti letech trvalého pobytu a nevzniká na něj nárok, stát ho nemusí nikomu udělit, i když splní všechny podmínky. Protipólem tomuto přístupu je pak třeba integrační a migrační legislativa Spojených států amerických – v USA dostává občanství téměř každý už po několika málo letech pobytu, znalost jazyka například není podmínkou.

Obecně tedy vidíme, že k integraci se může přistupovat různým způsobem – na jedné straně je to tvrdší přístup, který volí ČR i další země Evropy, kdy je plná integrace formou občanství dané země spíše “za odměnu” anebo naopak flexibilnější přístup, kdy se největší důraz klade především na to, zda daný člověk pracuje nebo ne – a zda se naučí jazyk nebo jak ovládá místní zvyklosti už se tolik neřeší.

O různých přístupech k integraci si můžete přečíst více třeba v tomto článku.

Informace o SIP: http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D

Koncepce integrace cizinců v ČR: http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx

Odpovědět

Již 1122 lidí s námi souhlasí