Uprchlický tábor Adaševci, Srbsko

Novinky z oblasti migrace a azylu – poslední květnový týden

Maďarsko: Reakce Evropské komise na zpřísnění zákonů a nový report Helsinského výboru

Evropská komise v reakci na nový azylový zákon zaslala Maďarsku „formální dopis“ s výzvou k nápravě, otevřela tím cestu, která může vést až k žalobě u Evropského soudního dvoru. Zákon obsahuje povinnou detenci všech uprchlíků v kontejnerových táborech a omezuje tím jejich právo na volný pohyb. Podobný zákon též připravuje Polsko.[1]

Maďarský Helsinský výbor zveřejnil nejnovější čísla uprchlíků snažící se dostat přes hranice. Podle zprávy bylo hraniční bariéře zablokováno od ledna do dubna letošního roku 4 536 osob, 2 941 osob bylo eskortováno na vnější stranu hranice, 387 migrantů bylo zadrženo. Již zmíněný zákon stanovuje denní limit 15 osob, jež mohou vstoupit do transitní zóny a zažádat o azyl. Počet žádostí o azyl je proto nízký, od ledna do dubna činil 1 495. Nějakou formu ochrany dostalo 101 žadatelů o azyl, 2 240 žádostí bylo zamítnuto. Počet přijatých žádostí například u Syřanů nečiní ani pět procent.[2]

 

Dánské předsednictví Rady Evropy může oslabit Evropskou úmluvu o lidských právech

Dánsko, které má v příštím roce být předsedou Rady Evropy, překvapilo se svým plánem změnit „dynamický výklad“ Evropské úmluvy o lidských právech. Zatímco Ženevská konvence o uprchlících neobsahuje pasáž o sjednocování rodin, Evropská úmluva zaručuje „právo na soukromý a rodinný život“. Podle dánského parlamentního poradce Nilse Rohledera má snaha změnit výklad dokumentu za cíl podkopat právě tuto pasáž.[3]

Zamezovat sjednocování rodin se Dánsko snaží i u sebe doma. Evropské komise proti rasismu a intoleranci kritizovala tuto zemi v měsíci květnu za změnu pravidel pro přijíždění rodinných příslušníků. Prodloužila čekací lhůtu u nich až na tři roky. Komise naopak ocenila podporu státu nevládním organizacím pracující s uprchlíky.[4]

 

Finsko: Připojme k „eurofondům“ migrační podmínky

Podle finského ministra financí Petteri Orpo by Evropská unie měla v příštím rozpočtovém rámci připojit ke kohezním fondům podmínku sdílení nákladů na přijímání migrantů. Právě z kohezních fondů nejvíce čerpají výchoevropské členské státy, které ale zároveň odmítají přesídlující program, který má pomoci zemím s vyšším počtem uprchlíků. „Podpora nových a rozvíjejících se členských států je důležitou součástí evropského projektu, ale pokud se podíváme nazpátek, k migrační krizi, nemůžeme strpět, když platby od přispěvatelů jsou vítány, ale sdílení nákladů už ne,“ citovala Petteri Orpa agentura Reuteres.[5]

 

Srbsko: Vystěhování uprchlíků z bělehradského squatu

V průběhu května informovala dobrovolnická skupina No Name Kitchen o vyklizení budovy sloužící jako úkryt pro téměř 1 000 uprchlíků. Tito lidé byli vystěhovalí do uprchlických táborů, které jsou přelidněné a v nevyhovujících podmínkách. Vyklizení proběhlo v souvislosti s developerským projektem na bělehradském nádraží financovaným investory ze Spojených arabských emirátů. [6]

[1] http://www.statewatch.org/news/2017/may/eu-com-hungary-asylum.htm

[2] http://www.statewatch.org/news/2017/may/HHC-Hungary-asylum-figures-1-May-2017.pdf

[3] https://www.ecre.org/op-ed-by-niels-rohleder-of-denmarks-red-green-alliance-danish-chairmanship-of-the-council-of-europe-to-weaken-the-european-convention-on-human-rights/

[4] http://www.statewatch.org/news/2017/may/ecri-denmark-report-family-reunification-policing-5-17.pdf

[5] http://www.euractiv.com/section/elections/news/finland-make-eu-funding-conditional-for-members-turning-away-refugees/

[6] http://www.statewatch.org/news/2017/may/serbia-refugees.htm

Odpovědět

Již 1094 lidí s námi souhlasí